Mikuláš, čert a anděl: Kdo letos dostane nadílku a kdo bramboru?

Původ Mikulášských tradic

Tradice mikulášské nadílky, která se slaví v předvečer svátku svatého Mikuláše 5. prosince, má kořeny hluboko v historii. Postava svatého Mikuláše, štědrého biskupa z Myry, se stala symbolem dobroty a štědrosti. Jeho spojení s dětmi a obdarováváním vychází z legend o jeho životě, kdy měl zachránit tři chudé dívky před životem v nevěstinci tím, že jim tajně daroval věno. Postupem času se k Mikuláši přidaly i další postavy, které měly dětem připomenout, že ne vždy se chovají vzorně. Čert, ztělesnění zla a trestající síly, má za úkol vzbudit v dětech respekt a strach z trestu za špatné skutky. Naopak anděl, symbol čistoty a dobra, má za úkol děti chválit za jejich dobré skutky a slibovat jim odměnu. Tato trojice postav tak tvoří morální kompas, který má dětem hravou formou ukázat rozdíl mezi dobrem a zlem a motivovat je k dobrému chování.

Mikuláš: Symbolem štědrosti

Mikuláš, čert a anděl. Tři postavy, které neodmyslitelně patří k prosincové atmosféře a tradici, jež se v českých zemích udržuje po staletí. Zatímco čert s rohy, řetězem a pytlem nahání na zlobivé děti hrůzu, anděl v zářivě bílé róbě s trpělivostí a láskou rozdává úsměvy a naději na odpuštění. A uprostřed nich? Mikuláš. Starý muž s dlouhým bílým vousem, vznešenou berlou a košem plným dobrot. Právě on je ztělesněním štědrosti a odměny za dobré skutky. Jeho postava v sobě nese symboliku naděje a víry v dobro. Víry v to, že i přes drobné prohřešky a nezbednosti v nás dobro vždycky zvítězí. Mikuláš nám připomíná, že štědrost a laskavost jsou vlastnosti, které bychom neměli opomíjet ani v běžném životě. Že rozdávat radost a dělat druhé šťastnými je tím nejcennějším darem, jaký můžeme dát.

Čert: Hrozba pro zlobivé

Mikuláš, anděl a čert – tři nerozluční průvodci, kteří každoročně 5. prosince brázdí ulice a domácnosti. Zatímco Mikuláš s andělem přinášejí hodným dětem nadílku a pochvalu, čert má za úkol vyvolat alespoň špetku strachu u těch zlobivých. S tváří začerněnou od sazí, rohy a řetězem v ruce představuje hrozbu, která má dětem připomenout, že neposlušnost se nevyplácí. Čert se často vyptává rodičů na chování jejich ratolestí a s hrozivým řevem se dožaduje jejich odvlečení do pekla. Samozřejmě, vše je myšleno v rámci tradice a s nadsázkou. Cílem není děti děsit, ale spíše je hravou formou motivovat k dobrému chování. Přesto se najde nejeden potomek, který se čerta opravdu bojí a s pláčem slibuje polepšení.

Anděl: Ztělesnění dobra

V protikladu k hrozivé postavě čerta se v mikulášské trojici vyjímá anděl jako symbol dobra a čistoty. Jeho zářivá bělostná róba, často doplněná třpytivými ozdobami, symbolizuje nevinnost a boží světlo. Na hlavě mívá anděl svatozář, další z atributů spojovaných s nebeskými bytostmi. V rukou pak svírá anděl nejčastěji knihu, do které si Mikuláš zapisuje skutky dětí, a ratolest, která symbolizuje odměnu pro hodné. Anděl je ztělesněním naděje a ujištění, že dobro a laskavost budou vždy odměněny. Jeho přítomnost v mikulášské tradici dodává tomuto zvyku důležitý morální rozměr. Děti si tak uvědomují, že jejich chování má své důsledky a že je důležité usilovat o dobro.

Mikulášská nadílka

Mikulášská nadílka je neodmyslitelnou součástí českých vánočních tradic. Večer 5. prosince se děti s napětím očekávají příchod Mikuláše, anděla a čerta. Tato trojice postav symbolizuje odměnu za dobré skutky a napomenutí za ty zlé. Mikuláš, vznešený stařec s dlouhým bílým vousem a berlou, v ruce svírá knihu hříchů, kde má zapsané všechny skutky dětí. Anděl, oděný v bílém rouchu s třpytivými křídly, představuje dobro a čistotu. Naopak čert, s rohy, kopyty a řetězem, v dětech vzbuzuje respekt a strach. Mikulášská nadílka je pro děti nejen zdrojem sladkostí a drobných dárků, ale také důležitým momentem pro zamyšlení nad vlastním chováním.

Vlastnost	Mikuláš	Čert	Anděl
Vzhled	Dlouhý bílý plášť a vousy, biskupská mitra	Rohy, kopyta, řetěz	Bílé šaty, křídla, svatozář
Charakter	Hodný, spravedlivý	Zlý, strašidelný	Hodný, laskavý
Funkce	Odměňuje hodné děti	Straší zlobivé děti	Doprovází Mikuláše

Oslavy v Česku

V České republice patří Mikulášská nadílka k nejoblíbenějším tradicím, která se každoročně slaví 5. prosince. Večer se děti těší na návštěvu Mikuláše, hodného starce s dlouhým bílým vousem, v doprovodu anděla a čerta. Mikuláš se obvykle ptá dětí, zda byly hodné, a odměňuje je sladkostmi a drobnými dárky. Naopak zlobivé děti straší čert řetězem a hrozí jim, že je odnese v pytli do pekla. Naštěstí se vždy najde hodný anděl, který se za zlobivce přimluví a slíbí, že se polepší.

Tradiční postavy Mikuláše, čerta a anděla se v Česku objevují v různých podobách. Mikuláš je obvykle oblečen v dlouhém bílém rouchu s mitrou na hlavě a v ruce drží biskupskou berlu. Čert má na sobě tmavý kostým, rohy, ocas a děsivou masku. Anděl je oděn v bílém rouchu s křídly a svatozáří.

Mikulášská nadílka je pro české rodiny především příležitostí k pobavení a radosti.

Mikuláš, čert, anděl... Trojice, která v nás probouzí vzpomínky na dětství, na vůni mandarinek a cukroví, ale i na mrazivé chvění v zádech, když se čertův řetěz dotkl podlahy.

Zdeněk Dvořák

Význam tradice dnes

V dnešní době, poznamenané globalizací a moderní technologií, se může zdát, že tradice jako Mikuláš, čert a anděl ztrácejí na významu. Nicméně opak je pravdou. Tyto tradiční postavy, hluboce zakořeněné v české kultuře, nám i nadále přinášejí důležitá poselství a hodnoty. Mikuláš, představující dobrotu a štědrost, nám připomíná důležitost sdílení a péče o druhé. Čert, ztělesňující zlo a neplechu, slouží jako varování před následky špatného chování. A konečně, anděl, symbol čistoty a naděje, nám dává víru v lepší zítřky. Společně tato trojice vytváří morální kompas, který pomáhá dětem i dospělým orientovat se ve světě a rozlišovat mezi dobrem a zlem. Tradice Mikuláše, čerta a anděla tak i v dnešní době sehrává důležitou roli v utváření morálních hodnot, posilování komunitních vazeb a předávání kulturního dědictví dalším generacím.